Výlety

Máchovo jezero

Napsat komentář

Máchovo jezero též zvané Velký rybník nebo Velký Dokeský rybník (německy Großteich nebo Hirschberger Großteich) je největší rybník v Libereckém kraji a osmý největší v České republice. Dosahuje hloubky až 12 metrů. Jde o třetí největší český rybník, který leží jinde než v Jihočeském kraji. Byl založen v 14. století. Rozkládá se v nadmořské výšce 266 m, má rozlohu 284 ha. V dnešní době je využíván hlavně pro rekreaci.

Založení

Rybník byl založen v roce 1366 Karlem IV. v rašelinné pánvi na Robečském potoku (přítok Ploučnice). Okolnosti založení rybníka doložil jednak pražský kanovník Beneš Krabice z Weitmile (udáno založení v říjnu 1366) a také kronikář Jan z Gubenu. Druhý zápis byl sepsán v Žitavě roku 1367 a zmiňoval i v Čechách dosud nevídaný druh ryb, parmy neboli vousáči. Rybník byl popisován jako rybník nad Hirschbergem (německý název Doks). Existují tvrzení, že rybník byl založen již roku 1272.

K založení jezera a k jeho okolí se váže řada legend (o Daliboru z Myšlína, o Myším hrádku, o mlynáři ve Starých Splavech a vzniku vrchu Bezdězů).

Technické parametry

Hráz je vysoká 9,4 m, délka v koruně 130 m, plocha 284 ha, objem zadržené vody 6,312 mil. m³ a délka vzdutí 3,1 km.
Generální oprava hráze byla provedena roku 1972.
Kvůli potřebné opravě výpusti je plánováno opět Máchovo jezero vypustit. V roce 2013 bylo rozhodnuto opravu odsunout z mnoha důvodů o další rok.

zdroj: wiki
foto: Máchovo jezero

Výlety

Rozhledna Heřmanice

Napsat komentář

Heřmanická rozhledna je bezplatně přístupná výšková stavba umožňující rozhled po okolní krajině. Stojí severně od obce Heřmanice ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji na severu České republiky. Stavba je ze dřeva a má tvar okurky (Cucumis sativus) nebo též mužského přirození (penisu), což nezakrývají ani autoři projektu, jimž je liberecké sdružení tří architektů nazvané Mjölk. Ti projekt stavby nejprve vytvořili a pak ji nabízeli obcím k realizaci. Uspěli v Heřmanicích a plánovali rozhlednu vybudovat v roce 2009. Ovšem nedostatek finančních prostředků i letní povodně v roce 2010 její stavbu odložily. První návštěvníci se tak z rozhledny do kraje podívali až v září roku 2012.

Popis stavby a výhled

Rozhledna o pětimetrovém průměru dosahuje výše 23,7 metru, přičemž původní návrh architektů byl o jedno patro nižší, nicméně jeho zvýšení si vyžádala výška zdejší vegetace. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22,3 metrů. Vedou k ní dvě schodiště o 99 schodech. Jedno z nich využívají turisté stoupající vzhůru a druhé ti, co jdou dolů (podobný princip je použit například u pražské Petřínské rozhledny). Celá stavba je vybudována na celkem 48 nohách. Rozhledna si tak vyžádala celkem 30 kubických metrů modřínového dřeva, jež má postupem času měnit barvu do šedivé. Pod stavbou se nachází parkoviště pro osobní automobily a byla sem dovedena i cyklostezka.
Z vyhlídkové plošiny lze shlédnout Jizerské či Lužické hory, dále Žitavskou nížinu, ale také Heřmanice, Dětřichov nebo polskou uhelnou elektrárnu Turów.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Heřmanice

Výlety

Rozhledna Císařský kámen

Napsat komentář

Císařský kámen je rozhledna nacházející se na stejnojmenném vrchu, kóta 637 m n.m., v katastrálním území Vratislavice nad Nisou, jihovýchodně od Liberce, západně Jablonce nad Nisou. Vrch Císařský kámen je nejzápadnější částí Maršovické vrchoviny. Dřívější název Špičák nebo též Uhlířský vrch byl změněn na Císařský kámen na památku návštěvy císaře Josefa II. v roce 1779, který se zde zastavil při inspekční cestě, o čemž svědčí nápis na žulovém bloku pod rozhlednou.

Historie rozhledny

Slavnostní otevření u příležitosti 230 let návštěvy císaře Josefa II. bylo dne 19. září 2009. Rozhledna je dřevěná, šestipatrová s ocelovými spojovací prvky. Vysoká je 20 m, vyhlídková plošina je ve výšce 18,8 m, vede na ni 96 schodů.

Přístup

Po zelené turistické značce z Vesce (část města Liberec) či od železniční stanice Jeřmanice (asi 3 km), popř. po červené z Proseče nad Nisou (žel. stanice) přes osadu Milíře, kam lze též dojet autem, odtud dále po zelené. Rozhledna je přístupná po celý rok.

Výhled

Ačkoli některé z okolních stromů rozhlednu převyšují, poskytuje kruhový výhled na Ještědsko-kozákovský hřbet s Ještědem, Jizerské hory, Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou, Český ráj se zříceninou hradu Trosky, hrad Bezděz či okolí měst Liberec a Jablonec nad Nisou.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Císařský kámen

Výlety

Žampašský most

Napsat komentář

Žampašský most (někdy je také nazýván most na Žampachu či Kocourský viadukt) patří k nejvyšším kamenným železničním mostům ve střední Evropě. Některé zdroje uvádějí, že jde dokonce o nejvyšší most tohoto typu ve střední Evropě. Most překlenuje údolí Kocour a potok Studený (Kocourský potok) mezi částmi Žampach a Studené města Jílové u Prahy, mezi stanicemi Luka pod Medníkem a Jílové u Prahy na železniční trati Vrané nad Vltavou – Čerčany.

Technické údaje

Most tvoří sedm oblouků o rozpětí 12 m. Výška mostu je 41,73 m (je jen o necelý metr nižší než Nuselský most v Praze). Celková délka mostu je 109,33 m. Jeho podélná osa není v přímce, ale je tvořena obloukem o poloměru 180 m. Most je postaven z granodioritu (hrubozrnné žuly). Mostovka má šířku 5,77m.

Výstavba

Stavba byla započata na jaře roku 1898, ukončena byla slavnostním zahájením provozu 1. května 1900. Ke stavbě byl použit kámen z lomů v okolí (Borek, Kamenný Přívoz), který byl ke stavbě dopravován polními drážkami a ze dna údolí nahoru dvojkolejnou svážnicí.
Na stavbu bylo spotřebováno 5 780 m³ lomového kamene, 600 m³ kamenných kvádrů, 450 m³ klenebních kamenů a 56 kamenných krakorců. Pro stavbu dřevěného lešení bylo spotřebováno 488 m³ kulatiny a 750 m³ fošen.
Stavbu provádělo denně okolo 200 dělníků převážně z Itálie, kteří prováděli podobné stavby v Alpách.
Most slouží bez větších oprav dodnes běžnému provozu.

zdroj: wiki
foto: Žampašský most

Výlety

Rozhledna Neštětická hora

Napsat komentář

Neštětická hora je 536 m vysoký zalesněný vrch v okresu Benešov ležící asi čtyři kilometry severovýchodně od města Neveklov. Na vrcholu stojí rozhledna s částečným výhledem. Jde o nejvyšší vrch na Benešovsku a v této části Posázaví.

Historie

Roku 1627 vypuklo povstání sedláků z okolí, kteří se bouřili proti útlaku svého pána Pavla Michny z Vacínova. V boji mělo převahu panské vojsko; sedláci se proto uchýlili na Neštětickou horu, kde však byli nakonec poraženi.
Na připomínku této události se obyvatelé Neveklova počátkem 20. století rozhodli vybudovat na vrcholu rozhlednu. Betonová stavba byla slavnostně uvedena do provozu za účasti asi 20 tisíc osob 18. srpna 1927.

Popis rozhledny

Rozhledna má čtyřpodlažní železobetonovou nosnou konstrukci v podstatě na čtvercovém základu s přizděným půlkruhovým závěrem na východní straně, ve kterém je na každé podlaží dvouramenné schodiště vždy s úzkým oknem na mezipodestě. Ve výšce 12 metrů je na západní straně malá nekrytá terasa, na kterou navazuje vyhlídkový ochoz. Ten měl původně parapetní zídku vyzděnou mezi ocelové sloupky. Zídka byla zřejmě postupně sházena dolů a nyní je mezi ocelové sloupky nataženo drátěné pletivo. Celkovou výšku 16 metrů ukončuje železobetonový strop vytažený do elegantní tenké markýzy nad vyhlídkovým ochozem.
Z rozhledny je však kvůli vzrostlým stromům otevřený výhled pouze směrem na Posázaví přibližně od Jílového k Týnci nad Sázavou. Na terénu jsou patrné zbytky půlkruhového nástupu k rozhledně s několika vyrovnávacími stupni na terasu před rozhlednou.
Rozhledna je volně přístupná, avšak je ve značně zchátralém stavu. Na vrchol Neštětické hory vede žlutá turistická značka, vrchol lze dosáhnout také po upravené cestě na kole a s jistými obtížemi i autem.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Neštětická hora