Ještěd (1012 m n. m.) (německy Jeschken nebo Jeschkenkoppe) je hora na severu Česka, jihozápadně od Liberce, nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. S prominencí 517 metrů (převýšení od sedla v Jeřmanicích, které ho odděluje od Jizerských hor) jde o jedenáctou nejprominentnější horu v Česku.

Na vrcholu se nachází známý televizní vysílač v technicistním architektonickém stylu; v dolní části vysílače je umístěn hotel a restaurace. Na Ještěd vedou lanovky, na svazích je lyžařské středisko. Těsně pod Ještědem se nachází Horní Hanychov, nejzápadnější městská část Liberce. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí Přírodního parku Ještěd (93,6 km²).

Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737; prozatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně uříznut, údajně na pokyn tehdejšího komunistického předsedy národního výboru v Liberci.

zdroj: wiki

Královka (něm. Königshöhe) je kamenná rozhledna v Jizerských horách poblíž vrcholu kopce Nekras (859 m) v katastrálním území Janov nad Nisou, necelý kilometr vsv. od Bedřichova.

Historie

Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907, celková výška je 23,5 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20,5 metrů. Nahradila původní, dřevěnou věž, které stála na vrcholku v letech 1888 až 1906. Vedle věže byla roku 1934 postavena horská chata s restaurací a ubytováním.

Cestovní ruch

Z Bedřichova poblíž krajského města Liberec vede až k chatě s parkovištěm silnička. Z rozhledny je pěkný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj. Nejbližší železniční stanice jsou 8 km daleko v Liberci či Jablonci. Vedou tudy pěší trasy, pro běžkaře i cyklotrasy.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Královka

Slovanka je 820 m vysoký zalesněný vrch v Maxovském hřebeni Jizerských hor nad Hraběticemi nedaleko lyžařského střediska Severák. Jeho jižní polovina včetně rozhledny náleží katastrálnímu území Horní Maxov (část města Lučany nad Nisou), severní polovina pak k. ú. Karlov u Josefova Dolu (část obce Josefův Důl); rozhraní probíhá přes vrchol. Kopec se dříve jmenoval Seibtův vrch (německy Seibthübel) podle svého majitele, jméno Slovanka nese po podnikové chatě, která na jeho vrcholu stávala. Od roku 1887 stojí na vrcholu hory nejstarší železná rozhledna v Čechách o celkové výšce 14 m.

Rozhledna

Roku 1887 se jablonecká, janovská a hornokamenická sekce Horského spolku dohodly na výstavbě rozhledny na Seibtově vrchu. Protože stavební parcelu jim majitel vrchu, pan Seibt, poskytl bezplatně, zbývalo jen vybrat vhodný projekt. Zvítězil návrh zakoupit od vídeňské firmy Waagner jedenáctimetrovou litinovou konstrukci, která byla vystavena na výstavě pořádané ve Vídni.

Jediný zedník postavil během několika dní 3 m vysokou podezdívku, na které další tři dělníci sestavili dovezenou 11 m vysokou a 5 t těžkou konstrukci rozhledny během pouhých 17 dní. Slavnostní otevření rozhledny se konalo 14. srpna 1887 a zúčastnilo se ho na 5000 návštěvníků, od kterých bylo na dobrovolném vstupném vybráno víc, než činila cena celé stavby včetně dopravy.

Roku 1895 vyhořela původní turistická chata, nová chata „Slovanka“ pochází z roku 1928. Až do druhé světové války byla rozhledna udržovaná, poté však byl vstup jen na vlastní nebezpečí. Rozhledna chátrala, až se roku 1997 stala nepřístupnou. Záchranu pro ní znamenalo vyhlášení technickou památkou roku 1999 a založení občanského sdružení na její záchranu 9. 7. 1999. Díky finančním příspěvkům od různých dárců byla rozhledna restaurována a 5. 7. 2000 znovu otevřena. Její rekonstrukce přišla na 550 000 Kč.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Slovanka

Heřmanická rozhledna je bezplatně přístupná výšková stavba umožňující rozhled po okolní krajině. Stojí severně od obce Heřmanice ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji na severu České republiky. Stavba je ze dřeva a má tvar okurky (Cucumis sativus) nebo též mužského přirození (penisu), což nezakrývají ani autoři projektu, jimž je liberecké sdružení tří architektů nazvané Mjölk. Ti projekt stavby nejprve vytvořili a pak ji nabízeli obcím k realizaci. Uspěli v Heřmanicích a plánovali rozhlednu vybudovat v roce 2009. Ovšem nedostatek finančních prostředků i letní povodně v roce 2010 její stavbu odložily. První návštěvníci se tak z rozhledny do kraje podívali až v září roku 2012.

Popis stavby a výhled

Rozhledna o pětimetrovém průměru dosahuje výše 23,7 metru, přičemž původní návrh architektů byl o jedno patro nižší, nicméně jeho zvýšení si vyžádala výška zdejší vegetace. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22,3 metrů. Vedou k ní dvě schodiště o 99 schodech. Jedno z nich využívají turisté stoupající vzhůru a druhé ti, co jdou dolů (podobný princip je použit například u pražské Petřínské rozhledny). Celá stavba je vybudována na celkem 48 nohách. Rozhledna si tak vyžádala celkem 30 kubických metrů modřínového dřeva, jež má postupem času měnit barvu do šedivé. Pod stavbou se nachází parkoviště pro osobní automobily a byla sem dovedena i cyklostezka.
Z vyhlídkové plošiny lze shlédnout Jizerské či Lužické hory, dále Žitavskou nížinu, ale také Heřmanice, Dětřichov nebo polskou uhelnou elektrárnu Turów.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Heřmanice

Císařský kámen je rozhledna nacházející se na stejnojmenném vrchu, kóta 637 m n.m., v katastrálním území Vratislavice nad Nisou, jihovýchodně od Liberce, západně Jablonce nad Nisou. Vrch Císařský kámen je nejzápadnější částí Maršovické vrchoviny. Dřívější název Špičák nebo též Uhlířský vrch byl změněn na Císařský kámen na památku návštěvy císaře Josefa II. v roce 1779, který se zde zastavil při inspekční cestě, o čemž svědčí nápis na žulovém bloku pod rozhlednou.

Historie rozhledny

Slavnostní otevření u příležitosti 230 let návštěvy císaře Josefa II. bylo dne 19. září 2009. Rozhledna je dřevěná, šestipatrová s ocelovými spojovací prvky. Vysoká je 20 m, vyhlídková plošina je ve výšce 18,8 m, vede na ni 96 schodů.

Přístup

Po zelené turistické značce z Vesce (část města Liberec) či od železniční stanice Jeřmanice (asi 3 km), popř. po červené z Proseče nad Nisou (žel. stanice) přes osadu Milíře, kam lze též dojet autem, odtud dále po zelené. Rozhledna je přístupná po celý rok.

Výhled

Ačkoli některé z okolních stromů rozhlednu převyšují, poskytuje kruhový výhled na Ještědsko-kozákovský hřbet s Ještědem, Jizerské hory, Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou, Český ráj se zříceninou hradu Trosky, hrad Bezděz či okolí měst Liberec a Jablonec nad Nisou.

zdroj: wiki
foto: Rozhledna Císařský kámen