Den druhý: neděle 30. 8. 09

Zatímco vy, Češi, trávíte pondělní oběd, já čekám na východ slunce. Od dvou rána nespím, hlavou mi běží nejrůznější myšlenkové pochody. Jsem zvědavá, kolik stupňů nám naděli texaské léto dnes. Pokud to bude jako včera, příjemných 30 s větříkem bude paráda. Údajně se teploty vyšplhají až ke 40 stupňům. Ovšem i to zde lze přežít, téměř všude, a to i v rodinných domcích, je klimatizace. A tak si říkám, že vlastně pracovat v Čechách v parném létě ve vyhřáté kanceláři bez klimatizace, ideálně pod rozpálenou plechovou střechou, je svým způsobem týrání lidí. Přiitom stačí tak málo a to málo se jmenuje klimatizace…

V jedenáct večer k nám domů konečně dorazil kočárek, jediné zavazadlo, které se o nás v Londýně odpojilo. Zřejmě se chtěl podívat do Armsterdamu, protože dorazil tam, nikoliv s námi do Dallasu. Včerejší den byl hodně relaxační. Ráno jsme zašli do místního obchodu se smíšeným zbožím a koupili pár optravin než v týdnu vyrazíme na větší nákup. Odpoledne Katka pověsila síť a tak jsme odpočívali na zahradě…