Další den: šestá část 09
Americká škola
Včera, v pondělí večer, jsme měly s Katkou babysitting. Švagr Kirk se svou ženou Jennifer chtěli na večeři a tak jsme hlídaly jejich 4 ratolesti. Caru, druhou nejstarší z nich napadlo, že bychom je následjící den mohly navštívit ve škole v pauze na launch. Holky si u nás objednaly fastfoodové jídlo u Sonic, která vypadá jako velké zastřešené parkoviště se stojany s objednávkovým panelem. Přistavíte auto, zmáčknete tlačítko „Your order please” a už diktujete, na co máte chuť. Čtečkou projedete kartu a za krátkou chvilku přinese obsluha vaši objednávku v pytlíčkách a kelímcích, ehm tedy velkých plastových nádobách, které mě svou velikostí snad nik dy nepřestanou udivovat.
S balíčky pro děti stavíme na parkovišti Saginaw Elementary school. Každý návštěvník se musí nahlásit u sekretářky, kde dostane nálepku Visitor se jménem a příjmením.
Kylie, nejmladší studující holčička má launch time od 10:31 do 10:46, kdy je vymezen čas na jídlo a do 10:59 má přestávku na hraní. V 10:31 se do jídelny skutečně přiřítí skupinka malinkých dětí, které si vzorně sedají k jednomu z dlouhých stolů. Některé si nesou svačinky z domova, jiné si berou oběd z jídelny. Kylie dostává její oblíbený nápoj root beer (chutí mi připomíná kafrovou mast, ale zdejší děti se za touto limonádou hnědé barvy mohou utlouct) a nějaký fastfood s hranolkami. Všechno má svůj řád. Velkou bílou místnost řídí několik rázných ženských, které hlídají čas oběda jdnotlivýc h tříd a hlavně klid. Děti nesmějí běhat a nesmějí mluvit. Každý dlouhý stůl má svoji nálepku se jménem vyučujícího a vymezenými časy, přesnými na minuty, kterými se daná třída musí řídit. Velké hodiny na stěně s americkým znakem jsou nemilosrdné stejně jako ženské – hlídačky. Je 10:46 a objemná Američanka důrazně zažádá děti u našeho stolu, aby okamžitě dojedly, uklidily po sobě a seřadily se k odchodu. My se zvedáme také a loučíme se s Kylie, která si teď do 10:59 může jít hrát nebo koukat na krátký film ve školním kině. V 11:03 už přichází skupinka větších dětí, mezi nimi je i Cara. Dostává svačinku, kterou jsme jí donesly a c elý příběh se opakuje. V 11:23 se zvedáme, hlídačky utírají stoly a tak to jde pořád dokola, dokud se nevystřídají všechny třídy. Nejstarší Carissa má pauzu až v 11:53 a tak jdeme s Carou do školního kina. I tam panuje režim pod pevnou rukou rázné a objemné americké učitelky. Každá třída sedí ve své řadě a má pevně vymezený řád na kino. Učitelka stála dokola napomíná děti, aby se ztišily, takže než se stihnou všechny uklidnit, už musí jedna skupinka dětí odejít, protože aniž by začalo promítání, time is over :). Konečně se hraje. Kreslený film Desperado je o nějakým pirátovi a kryse na lodi. Přísná hlídačka posílá tři nezbedn&eac ute; chlapce sedět za neukázněné chování pod podium kina, člem k dětem. Jednomu je do trapně a do pláče, kulatější černoch je evidentně nad věcí a jen se směje. Vidíme jen kousek filmu, protože i Cařin čas uplynul a my se s ní musíme rozloučit. Jelikož do pauzy Carissy máme ještě chvilku čas, jdeme na parkoviště pro třetí svačinku, chilli tortillu. Chodby školy jsou vyzdobené přesně jak je známe z amerických seriálů. Stěny zdobí výtvory dětí, jednotlivé třídy mají okna, takže je vidět kreativně zařízené prostředí tříd, připomínající spíše prostory pro umělecké kroužky než místo ke studiu. Je 11:53, sedáme si s Carissou a jejimi spolužáky k vymezenému stolu a ve 12:53 odcházíme. U vchodu odevzáme nálepku pro návštěvníky a jedeme domů.